Německo nás v posledních letech několikrát překvapilo svými zbrklými energetickými úvahami, obraty a prohlášeními. Podívejme se na tyto eskapády postupně.
Nejprve se Němci za vlády premiéra Schroedera rozhodli utlumit svůj jaderný program (mimochodem, dle mě, kdysi nejlepší v Evropě), aby toto utlumení následně v roce 2010 Německo pod premiérkou Merkelovou zrušilo a rozhodlo se jaderné elektrárny provozovat dále.
Pak přišel další obrat o 180 stupňů znovu - v březnu 2011 v jódové hysterii Německo odstavilo několik svých jaderných elektráren (a manažeři ČEZu si vybírali opce na své akcie, které skokově rostly). Nyní na závěr Německo prohlašuje, že tyto odstavené elektrárny nebude udržovat ani jako zálohu.
Pouze toto poslední prohlášení považuji za rozumné1, ta zbylá ukazují marný boj německých energetiků s ruským plynovým živlem. Ten, jako správný plyn, vyplní beze zbytku každý prostor, jenž mu dáte.
Předchozí německé obraty jádro ANO/NE/ANO/NE/NIKDY NE zajímavě korelují s dostavbou plynovodu NordStream z ruského Vyborgu do německého Lubminu.
Tato ruská kudla v evropských (a to hlavně polských a norských) zádech začne dodávat plyn z poloviny tento rok a plně v roce 2012. NordStream stojí 7,4 miliardy euro (cca tolik, co dva jaderné reaktory pro nový Temelín). Je to chytrá a účinná taktika. Rusové potřebují podpořit německou potávku po plynu a likvidovat stávající konkurenční levné zdroje – tedy zejména jaderné elektrárny.
Půjde o klasický trik zajatého spotřebitele – Němci odstaví jádro, budou trpět nedostatkem levné elektřiny. Nazelenalé řeči o větrných a solárních elektrárnách pracujících za bezvětrných zimních ran se střetnou s realitou, kdy poddimenzovaná německá energetika bude ohrožena výpadky a blackouty.
Pak přijde "zachránce" s plynem. Němci budou muset použít dnes většinou záložní plynové elektrárny (kde většina nákladů na produkci elektřiny není ve výstavbě zařízení ale v samotném plynu, který ovládá v Gazpromu bývalý německý premiér Gerhard Fritzovič Schroeder).
Na počátku Rusové Němcům nabídnou levný plyn. Jakmile tyto “levné” elektrárny budou v provozu a konkurenční zdroje budou odstraněny, Rusové Němcům začnou šponovat ceny plynu. Tento postup známe i z Čech například na “levných” přímotopech, kdy “výhodné” sazby a dotované přímotopy minulého století jsou dávnou minulostí. Energeticky budou mít Rusové Němce v hrsti2.
Ubrání se tomuto postupu i jiné státy? Uvidíme. Progazpromští Němci, pod zástěrkou “ekologů”, samozřejmě koukají i za německé hranice – mimochodem 2/3 negativních reakcí na jadernou energetiku pod mými články má německé IP adresy. Silně pochybuji, že si tolik Němců čte dobrovolně a zadarmo můj blog…
1Malá technická vsuvka, proč nyní dělají Němci správný krok a nechtějí mít jaderné zdroje jako zálohu – jaderné elektrárny jako záložní či špičkový zdroj opravdu nejsou dobré. Jsou vhodné jako zdroje základního zatížení pro levný provoz na stálém výkonu. Rychlé zvyšování a snižování výkonu jaderných elektráren není u stávajících reaktorů technicky žádoucí. Například pokud vodní elekrárna Dalešice dokáže najet z nuly na celkový výkon 480 MWe za jednu minutu, u jaderné elektrárny to jsou hodiny a při některých provozních stavech i dny. A hlavně ekonomicky je to sebevražda – platíte v podstatě stejné celkové náklady, ať už jaderná elektrárna jede na 50 nebo 100 procent, anebo stojí. Mimo vodních elektráren jsou dobrými záložními zdroji právě eletrárny plynové, a tam je třeba hledat důvody německých zmatků.
2Aby to nevypadalo, že Rusy a Němce jen haním, jejich postup je pochopitelný - Německo kupuje zemní plyn i z Norska, tedy úplně odkázano na Rusko nebude. A Rusům se rozhodně podaří obejít tranzitní poplatky přes Ukrajinu/Bělorusko/Polsko/Slovensko/Česko, které musejí platit při dodávkách plynu do Německa dnes.
