NEJPRVE TROCHA NUDNÉ TEORIE:

“Vodíková” bomba nemusí používat jen vodík, jde o populární název pro fúzní bombu, kde se slučují lehké prvky za uvolnění energie. K iniciaci této fúze, která vyžaduje vysokou teplotu a tlak, se používá štěpná jaderná bomba (uranová či plutóniová), populárně nazývaná “atomová”.

Vodíkové bomby mají vyšší “výkon” než ty atomové; standardně nad 100 kilotun ekvivalentu TNT (běžně i megatuny). Jsou “čistší”, tedy produkují méně jaderného spadu, ale obtížněji sestavitelné než ty atomové. Pokročilejší mají operativně nastavitelnou sílu zbraně podle účelu.

Nejnovější severokorejský výbuch měl sílu “jen” něco mezi 10 až 15 kilotnunami TNT. Na takový výbuch je vodíkové bomby škoda, lze ho dosáhnout jednodušší atomovou bombou. Nicméně Severokorejci mohli tento výbuch použít jako testovací a buď záměrně vyrobit tuto bombu malou (třeba si vyrobili málo potřebného tritia…) anebo použili přimíchané isotopy vodíku jen ke zvýšení síly atomové bomby (ale i pak je 10-15kt TNT také nějak málo…). Samé spekulace. Kdo ví, jak to bylo?

CO VÍME TEĎ:

Zatím máme jen seismické zprávy, ty udají polohu a sílu výbuchu. Mezinárodní organizace CTBTO má své stanice IRIS, sledující záchvěvy půdy, po celé Zemi. Tato data posledních 4 severokorejských testů jsou například čínská:

CO BUDEME VĚDĚT ZA MĚSÍC:

Z čeho výbuch pocházel se ale dozvíme později. Tak to bylo i u předchozích explozí. Severokorejci by totiž třeba mohli lstivě do země zahrabat 10 000 000 kg trhaviny TNT, a teď se tvářit, že tato chemické exploze byla jaderná. Byli by však odhaleni. I podzemní jaderné exploze se totiž dají dokázat ze stopových prvků, které při nich vznikají. Typické jsou raritní isotopy vzácných inertních plynů s krátkým poločasem rozpadu. Například Xenon-133 s poločasem rozpadu něco přes 5 dní a gamma píkem 81 keV. V přírodě se nevyskytuje, je to umělý isotop vznikající jen při jaderných reakcích. Po výbuchu Xenon-133 jako vzácný plyn pronikne zemí na povrch a bude v miniaturním množství v atmosféře. Stačí tedy přefiltrovat velké množství vzduchu nedaleko výbuchu, připojit gamma spektrometr a hledat pík 81 keV. To se teď právě děje. 

Letadlo WC-135 "Constant Phoenix” s popsanou aparaturou na palubě, si to šine ke Korejskému poloostrovu a za pár týdnů se dozvíme, copak to tam Korejcům vybouchlo. Do té doby jsou korejské vodíkové bomby jen spekulace.