Jak tato celá anabáze vznikla?

Po superoptimistickém článku Lokheed Martin o jaderné fúzi jsem dostal dotaz od předního českého investora do energetiky Michala Šnobra, jak převratná a reálná tato myšlenka pro finanční trhy je. No, nechal jsem se pošťouchnout a napsal jsem tento lehce provokativní článek. Měl provokovat vojáky, ale logicky se na mě snesla smršť emailů od vědců, kteří fúzi opravdu rozumějí a popisovaná zařízení zkoumají. A to pro civilní účely, nikoliv jako Lokheed Martin.

Tedy předně - vůbec, ale lautr vůbec, nerozumín fyzice plazmatu čí fyzice laserů a upřímně obdivuji odborníky, kteří tyto složité obory zvládají. Cítím se kompetentní v energetice, jaderných reakcích a v neutronových interakcích  - k tomu se odkazovaly výzvy 1-6. Proto mi přijde fér zde uvést i argumenty z tábora, který rozumí té vědecky složitější části fúzní energetiky.

 

A tak zde  přikládám reakci českého fúzního fyzika Jana Mlýnáře, kterého znám od setkání v britském Culhamu. 

------------------------------------------------------------------

Ahoj Radku,

tak ten Tvůj blog o fúzi, a hlavně Tvé komentáře ke komentářům na Neviditelném psu, mě tedy zvedly ze židle, já to samozřejmě ustojím, ale ozvat se musím.

- především, nemám nic proti štěpení a nahlas říkám, že je blbost, že se neinvestuje do jeho výzkumu, nicméně:

- srovnávat transurany s indukovanou aktivitou materiálů, to už je zlý záměr, co kritické množství paliva u řetěžových reakcí, o tom mluvit nebudeme?

- srovnávat fúzi a štěpení, větrníky atp. je jako srovnávat letadla a balóny v 19. století

- slovo "udržovat" je třeba definovat, udržovat potřebnou tepelnou energii v malém objemu technicky nezvládáme (a proto velké projekty), udržovat vysokoteplotní plazma desítky minut zvládáme dobře a prodloužení do řádu hodin či dnů je otázka technického vývoje (první letadla taky nepřeletěla Atlantik)

- ITER, že spotřebuje všechny zásoby tritia za tři měsíce? Je to snad integrovaná doba experimentů s 500 MW výkonem? Tak to by se ale slušelo čtenářům vysvětlit.

- Chiméra o výrobě tritia? To jako moonshine? To je přeci jakékoli uvolňování atomové energie, to věděl už Ernst Rutherford, a větší kapacita na experimentální jadernou fyziku se od té doby nenarodila. (S lehkou zlomyslností dodávám, že i já jako dítě jsem se dozvěděl od inženýra ze slaboproudu, že nikdy nebudeme mít každej svoji vysílačku, protože na to není dost frekvencí).

- Možná mnozí berou peníze proto,že nejsou hloupější. Já je beru proto, že na tom pracuji. To je přece věc metodická, a s věštěním budoucnosti to nijak nesouvisí.

- A hlavně, to úplně nejpodstatnější je, že jestli se budeme mezi sebou, se štěpením, s PV, s větrníky hádat, kdo z nás dělá větší pitomost, tak se budou smát ti třetí.

Vyjádření k té PR akci jsem vlastně už udělal panu Lázňovskému na technet.idnes.cz (jsi tam také citovaný a nic jsem protitomu neměl, naopak).

Podle schématu to vypadá na docela obyčejné magnetické zrcadlo s
elektrostatickými "zátkami", nevím. Je to asi fakt lákadlo pro armádu,
dobrý postřeh. Trochu je to možná i naivita nezkušených, s tou se
setkáváme velmi často.

Plození tritia k tomu naivnímu také hodně často patří, zejména u nás
fyziků. Nicméně, byl jsem minulý měsíc na konferenci fúzních technologií a
bylo tam nejméně deset jaderně inženýrských příspěvků o tom, jak dosáhnout
mírně přebytkového cyklu plození tritia. Takže ano, bylo patrné, že jde o
depresivně složitou "výzvu", na druhou stranu, je zavádějící si myslet, že
bychom pracovali mezi amatéry, kteří o tom nic netuší, nebo že bychom něco
tutlali. Čínani dokonce chtějí relativně brzo stavět velký tokamak CFETR,
který by primárně testoval výrobu a vyráběl tritium bez toho, že by
vyráběl elektřinu. Ostatně vývoj technologií plození tritia je jedna z
titulních úloh i u ITER.

Fúze není řetězová reakce, takže nezná pojem kritické množství paliva, což
je zásadní z hlediska inherentní bezpečnosti reaktoru, a zadání dosud
stále je, že nadprojektová havárie nesmí vést k potřebě evakuace mimo
ochranné pásmo. Co do aktivace, zadání stále je, že fúze nemá produkovat
prakticky nic v kategorii high-level waste, a že nemá produkovat
dlouhožijící izotopy nad úroveň bezpečnou pro veřejnost (konstrukce má být
bezpečná pro laiky po 100 letech).

Na otázku, kdy bude fúze, odpovídám opravdu velmi nerad. Nejsem inženýr a
nepřiměřeně složitá mi přijde i vysoká pec. Ale pokud jsem v dobrém
rozmaru, cituji své zahraniční kolegy, kteří říkají, že kdyby to chtěli
vojáci, už to máme. Možná nespolehlivé a špinavé, ale máme. DD bude
opravdu lepší, ale zatím to nevychází. Zrovna uvažuji o tom, že jako
nějakou bakalářku zadám přepočítat, jestli a čím konkrétně to nevychází.
Ale nemyslím, že by ostatní byli tak blbí a neměli tohle hodně dobře
ověřené. Snad je to jen začátek cesty od jednoduššího k složitějšímu. Co
je smutné, že za prvé je tu ten špatný příklad, že štěpení se tak nějak
zaseklo u toho jednoduššího, a za druhé jestli mám věštit, tak věštím, že
o perspektivě nových jaderných zdrojů nerozhodne ani Evropa, ani Amerika.

Děláš dobře, že píšeš pro veřejnost. Zatím přeju hezký víkend....

Honza

------------------------------------------------------------------

A já jen dodám, že český fúzní výzkum je civilní. Českým fúzním vědcům ani studentům nehrozí, že by je draftovala britská, francouzská, americká, ruská, indická, izraelská, pákistánská či čínská armáda pro výzkum termonukleárních zbraní. S českým občanstvím totiž nikdy nedostanou jejich bezpečnostní prověrku. Takže přehmat "Lokheed Martin" se u nás konat nebude.