Konečně přišel den, kdy Bundestag v Německu potvrdil vládní opatření o jaderné energetice. Jedná se o prodloužení životnosti jaderných elektráren o 8 nebo 14 let. To je ta dobrá zpráva.
Teď ta špatná, jako musí být v každém průměrném vtipu. Tato opatření zahrnují daň ve výši 145 EUR za gram jaderného paliva (čti: uranu nebo plutonia) po dobu šesti let, což odpovídá 2,3 miliardám EUR za rok. Z tohoto půjde platba 200 do 300 milionů EUR na subvencování obnovitelných zdrojů energie (čti: větrníků). Pak nastoupí „zelená daň" ve výši 0,9 c / kW.h od jaderných elektráren přímo větrníkářům. Jaderné elektrárny mohou snížit svůj příspěvek na obnovitelné zdroje energie, pokud modernizace konkrétní jaderné elektrárny bude stát více než 500 milionů EUR.
Tato opatření sice úchylně omezují jaderné elektrárny, ale také vrátila německým reaktorům šanci na život po ještě úchylnějších omezeních z roku 2001, kdy se koalice SPD a Strany zelených rozhodla jaderné reaktory v Německu úplně odstranit. Ve výsledku to představuje úspěch nynější středo-pravé koalice, která získala moc v září 2009. Nicméně, nerealistické cíle dosáhnout v roce 2050 produkce elektřiny z 80% z obnovitelných zdrojů zůstává nadále oficiální německou politikou (čti: to už také ve vládě z nynějších papalášů nikdo nebude a bude to muset napravit a vysvětlovat někdo jiný).
Pokud tedy v Česku firmy a občané musejí financovat neefektivní solární panelisty, v Německu to jsou jaderné elektrárny, které financují neefektivní větrníkáře.
Jsem však, co se týče probuzení Německa, optimista i nadále. Každý podzim, když duje ze západu vítr, děti pouštějí draky a německé větrníky přetěžují a destabilizují evropskou síť, čekám, že nastane v části Evropy, nejlépe přímo v Německu, totální výpadek elektrického proudu = blackout. Dle mě je to jen otázka času. Čím dříve, tím lépe. Jen tak lze nazelenalé Němce probudit úplně.
