Unikající ropa z podmořského ropného vrtu Deep Water Horizon dohnala Američany i BP k prohlášení, že udělají cokoliv, aby ji zastavili. Čekal jsem mírovou jadernou explozi, ale s postupujícím časem se zdá, že politici tuto šanci promarnili. Nyní, když ropa uniká z půlmetrové trubky na dně Mexického zálivu po několik měsíců, už k tomu pravděpodobně nedojde.

Jak by se to bylo bývalo provedlo? V souběžném vrtu dostatečně blízko současného, ale dost hluboko pod dnem oceánu, se umístí nálož přesně propočítané velikosti. Po výbuchu se současný vrt zacpe, nic se nepromíchá, nevznikne žádný kráter ani únik radiace. Samozřejmě to musí udělat někdo, kdo umí přesně "naladit" velikost bomby, tedy americká armáda. Jinak v lepším případě po výbuchu nedojde k zacpání současného vrtu, v nejhorším bude na dně moře kráter s tryskající ropou uprostřed. Pokud by se do nového vrtu vešlo dostatečné množství klasické trhaviny, šlo by zacpat současný i bez jádra. Jak silný výbuch je třeba, to těžaři vědí: po vyvrtání Deep Water Horizon mají přesný přehled o geologické skladbě mořského dna.

Mírová jaderná exploze může znít jako protimluv, ale civilní využití nukleárního výbuchu bylo experimentálně studováno zejména v USA a SSSR. Některé nápady sice byly jako z dílny dr. Frankensteina, pár použitelných se mezi nimi však našlo. Ucpávání vrtů je jeden z nich.

Nový námořní přístav, námořní kanál přes Nikaraguu, umělé jezero, těžba ropy, plynu, uhlí. To jsou jen některé aplikace, které se zamýšlely. Některé opravdu proběhly, s různým úspěchem: například umělý kráter Sedan  (na obrázku) v Nevadě, či jezero Čagan v Kazachstánu. Pro zmíněnou těžbu ropy a plynu proběhla řada testů a došlo i na bezpochyby užitečné využití: Sovětům po 3 roky nekontrolovatelně unikal zemní plyn z vrtu v Urtabulaku, když ho jaderným výbuchem v roce 1966 konečně zastavili.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Nukleárních explozí všech typů proběhlo stovky v několika zemích. Na celém světě bylo do dnešních dnů provedeno přes 2000 testů jaderných výbuchů, z toho okolo 500 v atmosféře. Některé země "mírové jaderné exploze" použily pro krytí vojenských testů (Indie), čímž samozřejmě dnes padá podezření na každý výbuch. A proto dnes mezinárodní smlouvy nedovolují ani vojenské ani civilní testy. To byl možná jeden důvod, proč USA nechtěly jít "špatným" příkladem a smlouvu porušit.